JAk budovat vítěznou mentalitu podle Jürgena Kloppa

Úžasné myšlenky geniálního trenéra Jürgena Kloppa… „Perspektivnost člověka zásadně měřím jeho ochotou prohrát.“

Ano – strach ze selhání, z toho být za blbce, neumětela… je to nejčastější, co nás brzdí v růstu a zastaví často ještě předtím, než se vůbec o něco pokusíme.

Většinou si to vůbec ani neuvědomujeme a nevidíme, že ubližujeme sami sobě v posunu ve svém životě. Prohra je stavebním kamenem k výhře a proto je třeba tato slova „vytesat do své mysli“…

Text článku jsem převzal z portálu Firstclass a připojujiho viz. níže.

“ V nejpopulárnějším sportu, fotbalu, vyhrál nejprestižnější soutěž, evropskou Ligu mistrů, anglický klub Liverpool FC, vedený německým trenérem Jürgenem Kloppem. Ten popsal svůj výběr vhodných hráčů takto:

„Fotbalový tým funguje jako kterákoli firma. Snažíte se nalézt kvalitní lidi. Co je však důležitější než jejich okamžitá kvalita práce nebo výkonu, je potenciál jejich osobního růstu. A ten předznamenává správné nastavení mysli. Ti lidé musejí být nejen nadaní, ale hlavně se chtít neustále zlepšovat a uspět v konkurenčním prostředí.

V mých očích se perspektivnost jakéhokoli člověka neměří jeho talentem nebo aktuálními schopnostmi, protože jen talent k úspěchu nestačí a jakoukoli míru schopností je možné dohnat, doučit se. Perspektivnost člověka zásadně měřím jeho ochotou prohrát.“

Načež dodal: „Každý člověk má svůj osobitý talent. Svět je tedy plný talentovaných lidí a unikátních nápadů, ale jen malé procento ze všech lidí je ochotno jít s kůží na trh. Drtivá většina se bojí představy svého neúspěchu natolik, že se o úspěch ani nepokusí, a když, tak se při prvním neúspěchu vzdá. Talent nikdy neporazí tvrdou vytrvalou práci. Jedině vytrvalý člověk je totiž ochotný prohrát, zesměšnit se a po tom zesměšnění zase vstát, analyzovat své chyby, ponaučit se z nich, zkrátka neustále na sobě pracovat a lepšit se.“

Klopp si vybral sportovní prostředí i kvůli vlastnímu růstu: „Ve sportu máte stále nějakého vyzyvatele. Sport totiž stojí na výzvách a překonávání sebe i druhého.“

Když jsem se ho ptal, jak by přemýšlel mimo sportovní prostředí, odpověděl: „Hnací silou růstu každého člověka je konkurence. Tu si lze vytvořit i ve vlastním týmu. Vybírat si takové okolí, které Vás mírně přesahuje a tedy provokuje. Protože nikdo neprohrává rád.

Anebo, pokud bych nepracoval ani v týmu a měl jen individuální sen, dbal bych o to, abych si konkurenta vybudoval v sobě. Dal bych si záležet na tom, abych přijímal všechna rozhodnutí ve směru svého osobního posunu.

Naše rozhodnutí vytvářejí náš život. A ve skutečnosti nepřekonáváme ani druhé, spíše svou včerejší verzi. Těší nás pronikat do nových míst, kde jsme ještě nebyli. To ale předpokládá i prohrávat, jen prohrami se totiž učíme vyhrávat. Jedině přes prohry se vytváří mentalita vítěze.

Podle Jürgena Kloppa vítěznou mentalitu zdobí tři pilíře:

1. Odvaha prohrát = schopnost unést to, že hned neuspěju, protože se pokouším o cestu, kterou jsem doposud nešel.
2. Víra = schopnost připustit, že se díky prohrám mohu zlepšovat, pokud z proher nikdy neudělám definitivní tragédii.
3. Vytrvalost = schopnost jít, s vnitřním přesvědčením, že neustálé, byť pomalé zlepšování musí vést kupředu. „

Přeji krásný den, s láskou Petr

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů