Kdo věří svým myšlenkám, je šílenec..

Je to tak trochu paradox, žijeme v nejrozvinutější době celé historie lidstva a většinu nemocí, utrpení a bolesti, si vytváříme sami svou myslí.

Jsme doslova „šílenci“, kteří ničí sami sebe a ještě se tomu diví, když prožívají bolest či nemoc…

Proč tohle šílenství prožíváme a jak z něj vystoupit?

Přemýšleli jste někdy nad tím, odkud se berou naše samovolné myšlenky a emoce?

Každá naše emoce je v podstatě naučený pocit z minulosti (drtivá většina již z dětství), kdy náš mozek vlastním prožíváním a pozorováním nejbližších, utvářel názory na svět a jeho vnímání.

V podvědomí máme uloženou „databázi“, která obsahuje informace ze vše dosud prožitých situací (naše zkušenosti). Ke každé prožité situaci, tak máme přiřazené myšlenky a s nimi zasociované emoce.

V každé nyní prožívané situaci, pak mozek pouze vyhodnocuje podobnost z minulostí a k dané situaci přiřazuje emoce a myšlenky na základě vyhodnocené podobnosti.

Takže pokud něco ucítím, uvidím, uslyším… můj mozek samovolně spustí řetězec myšlenek a k nim bude asociovat emoce. Stejně tak pokud si vědomě vyberu, že chci například jet nakoupit, mozek spustí řetězec myšlenek, návrhů.. a k nim bude asociovat emoce.

Mozek nás chce především chránit a spořit energii, tak nám prioritně posílá negativní myšlenky a emoce varování.

Nyní už možná chápete šílenství, o kterém jsem hovořil na začátku. Pro názornost uvedu ještě příklad situace.

V dětství jsem prožíval situace, kdy mě okolí kritizovalo a shazovalo, za každou věc, která se mi nepovedla. Do podvědomí se mi tedy mohlo zapsat něco ve smyslu „Když se Ti něco nepodaří, jsi blbec.. když budeš dělat, co neumíš, budeš ponižován.. když se do něčeho budeš pouštět, budeš zažívat bolest..“ a spousta dalších podobných variant.

Co budu tedy v životě prožívat?

Budu se chtít pustit do nějakého svého projektu a v ten moment, můj vlastní mozek spustí „magnetofonový pásek“, který bude stále dokola přehrávat „neměl by ses do ničeho pouště, budeš trpět… když pokazíš, budeš za blbce.. když pokazíš, budeš ponižován..“

Tyhle hlasy vám poběží hlavou tak dlouho, dokud jim budete věnovat pozornost a ztotožňovat se s nimi. Navíc když se s oním hlasem ztotožníme, přijde stejná emoce bolesti jako kdysi, a my se o své pravdě ještě více utvrdíme a jsme přesvědčení, že zažíváme skutečnost…

Takto funguje drtivá většina z nás. Nezdá se vám tohle naše fungování, jako psychická porucha a nemoc?

Já myslím, že tohle je opravdu maximální šílenství !  Bohužel jsme tomuto stereotypnímu chování tolik navyklí, že ho většinou vůbec nejsme schopni reflektovat.

Naše hlava funguje podobně jako navigace, která přehrává stále stejné instrukce, bez ohledu na to, že už tudy dávno žádná cesta nevede. Aktualizovat software, můžeme pouze novou zkušeností, prožitkem a zvědomením si situace.

Proto nevěřte své navigaci zastaralé mapy, které nikam nevedou, vědomě ji držte co nejvíce v přítomnosti a nevěřte ji každou myšlenku a emoci. Využijte své moci si myšlenky vybírat, a volte si takové, které podporují vaše záměry a cíle.

Staňte se vědomým tvůrcem svého života a nebuďte šílencem, který jede podle nefunkční mapy a diví se, že neustále zajíždí někam, kam vůbec nechce.

Pokud se vám nebude dařit vystoupit ze hry „na šílence“, využijte jako pomoc některý z mých seminářů či sezení..