ODPUŠTĚNÍ JE NEZBYTNÁ PODMÍNKA PRO SVÉ EMOČNÍ OSVOBOZENÍ

„Cítit vůči někomu zášť a nedokázat odpustit, je jako pít jedovatý nápoj a myslet si, že tím otrávím nepřítele.“     Nelson Mandela

Bolest z minulosti je tou nejčastější kotvou, která nám nedovoluje jít vstříc životu, po kterém hluboko v srdci toužíme. Setrvávání v bolestivé minulosti je trávení vlastního těla, tím nejjedovatějším jedem. Často pouze tento jeden krok může bránit v uzdravení svého těla, v osvobození své mysli, nebo v dosažení svého cíle…

ODPUŠTĚNÍ je právě tím aktem, který odemyká bránu ke svobodě a štěstí.

Vím, jak moc složité může být odpustit rodiči, který zneužíval dítě, násilníkovi, který provedl neomluvitelný čin, nebo třeba i partnerovi, který nám ubližoval ve vztahu…

Tuto minulost je však nezbytné uzavřít, protože jinak vás potáhne neustále nemilosrdně ke dnu. Zlo nikdy nelze trvale vyřešit zlem, ale pouze láskou a pochopením. Každé zlo ve vašem nitru se bude neustále někde zobrazovat venku ve vaší budoucnosti…

Proto nebuďte ten zahořklý a zatrpklý člověk, který přes svou bolest ztratí svoji pravou láskyplnou tvář. Vězte, že rčení „na každé prase se jednou uvaří voda“ dostojí svého naplnění a Vy nemusíte být tím soudcem, který bude soudit. Věřte, že vesmír své zákony spolehlivě dodržuje a spravedlnost bude jednoho dne naplněna.

Asi nejdůležitější je si UVĚDOMIT, že ODPUŠTĚNÍM neospravedlňuji, neočišťuji a ani nijak nesloužím v prospěch tomu, kdo nás tolik zranil.  ODPUŠTĚNÍM léčím především svoji bolestivou ránu, zbavuji se všeho co ji stále otevírá a nechávám ji se plně zahojit.

ODPUŠTĚNÍM pouze přijímám danou věc jako fakt, odpouštím sobě to, co se stalo a odpouštím také druhému jeho slabost, malost, zvrácenost, zákeřnost… a neschopnost zvládnout sám sebe řešit situaci lepším způsobem.

To, že odpouštím, však vůbec neznamená, že dané schvaluji, nebo že daného člověka jakkoli ospravedlňuji od toho, co udělal. Ne, pouze mu odpouštím to, že se to někdy stalo, že nezvládl situaci řešit jinak… 

On sám svůj čin bude nosit neustále ve své paměti a až on sám, se bude muset ospravedlnit – sám před sebou i dalšími lidmi. Váš akt odpuštění na tom nic nezmění. Ukážete však světu i danému člověku svoji velikost, hodnotu a lásku, kterou nosíte ve svém srdci, což určitě udělá svět lepším místem pro všechny a třeba to změní i tohoto hříšníka k lepšímu…

Nedokážete-li se přes svoji bolest přenést, zkuste si položit otázky sami sobě:
Proč právě Vy byste měli dále trpět a sužovat se bolestí?
Proč právě Vy byste měli přikládat ještě více bolesti sami sobě?
Proč právě Vy trestáte sami sebe za něco, co udělal někdo jiný?
Proč právě Vy byste měli být tím zahořklým člověkem, který není schopen odpustit?
Proč právě Vy byste k sobě měli být stejně zlí, jak někdo z Vaší minulosti a nedokázat sejmout ze sebe toto bolestivé břímě?

Pokud byste přesto nedokázali odpustit, tak se nebojte vyhledat pomoc. Nedokázat odpustit, je opět pouze jednání, které odráží chování někoho blízkého vůči vám v minulosti. Pomocí vhodné terapie lze postupně tyto hluboké mentální vzorce narušit a jednou pro vždy se osvobodit.

Přeji krásný den plný uvědomění si, lásky a odpuštění, s láskou Petr