Proč nedokáži být ve svém životě šťastný?

Možná to také zažíváte, žijete přeci hezký život, máte zázemí, práci, kamarády, rodinu… a přesto se nedokážete cítit šťastni. Ať dosáhnete čehokoliv, tak radost je chvilková a stejně zase přicházejí pocity nespokojenosti…

Tento scénář se děje spoustě lidí, se kterými jsem se v poslední době setkal, ať už na sezeních či při osobních setkáních. Vysledoval jsem dvě základní příčiny, o kterých vám více povím v tomto článku.

Pocit štěstí, naplnění, spokojenosti, radosti.. každému z nás přináší něco jiného. U všech je však stejná příčina v tom, proč stav štěstí v životě nedokážeme nalézat.

Tou první příčinou je, že nežijeme život v souladu se svými vnitřními hodnotami.

Každý z nás máme své unikátní a originální hodnoty . Všichni jsme přišli na tento svět s určitým „vyšším“ záměrem, posláním.. kterým je, právě předat ostatním své unikátní „poklady“.

I když jsme v životě úspěšní, tak nám to nemusí přinášet pocit uspokojení, radosti a můžeme dokonce docházet až k pocitům vyhoření. Souvisí to právě s našimi osobními hodnotami.

Vysledoval jsem, že naše unikátní dary mají přímou souvislost s talentovými složkami, které jsme dostali do vínku. Realizací svých talentových složek se jednak nejrychleji rozvíjíme, a také jako bonus přichází ještě i pocity radosti, štěstí, naplnění a hlubšího smyslu bytí.

Každé dítě své osobní poklady dobře zná, postupem času je v nás však výchova a prostředí dokáže dokonale „zašlapat“. Našim úkolem v dospělosti a cestou ke štěstí potom je – znovunalezení těchto skvostů.

Sebepoznání se pak stává tím nejdůležitějším úkolem na cestě, jak se stát opravdu šťastný.

Druhým příčinou neschopnosti prožívat radost, mohu být naše osobní podvědomé vzorce.

V období zhruba do 6ti let se každému z nás „naprogramovaly“ v mozku osobní vzorce. Tyto vzorce si mozek sám vytvořil pozorováním toho, jak svět fungoval v nejbližším okolí, ve kterém jsme vyrůstali.

V podstatě se takto vytvořila naše komfortní zóna, ve které se nás mozek snaží neustále udržovat formou emocí a myšlenek.

Naše radost a štěstí byla často v dětství podmiňována a potlačována rodiči a okolím.  V mozku se tak mohly vytvořit vzorce, kdy, kde a za jakých podmínek je naše radost „bezpečná“ a přijatelná.

Sám jsem se s těmito vzorci v dospělosti potýkal a nebyl jsem schopen si hezké chvíle užívat.

Byl jsem velice živé dítko, což bylo ve škole i doma přísným otcem velmi potlačováno a neustále usměrňováno. V dospělosti mě pak vlastní hlava držela v mantinelech utvořených v raném dětství.

Naše emoční inteligence totiž není propojená s inteligencí „logickou“. Logika potřebuje důkazy a argumenty, emoce potřebují zkušenosti a prožitky. V emoční inteligenci tak častu zůstáváme „zamrzlí“ na úrovni dítěte, protože nedokážeme překonávat své strachy získané v dětství.

Naštěstí však máme možnosti své vzorce změnit a stát se zase člověkem, který si umí každodenní okamžiky vychutnávat a radovat se ze života.

Právě tématu štěstí, radosti a spokojenosti se budu věnovat na mé přednášce. Máte tak jedinečnou možnost potkat se se mnou osobně, dozvědět se více o tom, jak to s tou naší schopností se radovat ve skutečnosti je a případně se i zeptat na své konkrétní dotazy.

Ti z Vás kdo potřebují řešit svůj konkrétní problém, máte možnost využít i soukromého sezení se mnou.

Jinak všchny mé akce naleznete přímo zde.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů