DEN „D“ aneb příběh osobního rozvoje…

Slíbil jsem vám více sdílení i z mého života, tak vám nastíním můj osobní rozvoj v praxi.

Každý občas míváme takový svůj den „D“. Já jsem ho měl v neděli.  Každou neděli se snažím si dopřát trochu více spánku, tak spím do 8:15 a potom jezdím se psem na cvičák.

Vstal jsem tentokrát o něco později a po ranní ledové sprše a snídani jsem potřeboval ještě postnout na FB informace k prodejnímu webináři. Hned jak jsem se pustil do práce, jsem si všiml, že mé předchozí odkazy v příspěvcích odkazovaly na úplně jiné stránky.

Projela mnou zlost, protože jsem věděl, že nestihnu cvičák a už s ním ani nepočítal. Asi po hodině a půl jsem dal vše do pořádku a nakonec jel k rodičům pro psa a ještě zašel na cvičák.

Tam jsem se opět zdržel a tak jsem od rodičů spěchal domů, protože jsem potřeboval ještě chystat podklady a nastavit techniku na večerní vysílání. Celý týden jsem se těšil na nohejbal, který jsem ve středu kvůli práci vynechal.

Jakmile jsem dorazil domů, zjistil jsem, že nemám telefon. Opět mě přepadal vztek, který ještě podněcovala moje „bezradnost“ bez telefonu. Znovu jsem se uklidnil, naplánoval si, co a jak udělám a pustil se do toho.

Telefon si vyzvednu, jak pojedu na nohejbal přece. 

Asi v 16:45 jsem si uvědomil, že je neděle a že máme nohejbal o 30 minut dřív, než jsem si myslel, a že to nestihnu. Znovu mě přepadal vztek, který jsem utnul tím, že přijedu o 15 minut později a vyrazil.

Cestou jsem ještě musel natankovat a na benzince si uvědomil, že jsem zapomněl dát do kabele boty na nohejbal. I tentokrát mnou projel vztek, protože mi bylo jasné, že nohejbal, na který jsem se tolik těšil, nebude.

Tak jsem už poněkolikáté zkrotil svůj vztek, v klidu se vydal k rodičům pro telefon a vrátil se domů. Dal jsem si sprchu, užil si pěkný film a zasmál se tomu, co se mi to dnes stalo za příběh.

Bylo to nádherné zrcadlo posledních dní a celkově věcí, které jsem si řešil v životě.

Uvědomil jsem si už poněkolikáté (tentokrát mnohem jasněji), že bych měl zpomalit, že spěchat neznamená stihnout víc (pro mě to znamenalo nestihnout nic J ).  A především také, že nelze ovládat události ve svém životě a mít vše pod kontrolou.

Zahřálo mě, jak jsem situaci ustál a nakonec si i užil. Úplně jsem viděl své staré já, které by pár měsíců zpět bylo paralyzováno vztekem na sebe na půl dne.

Dnes tam byl soucit, pochopení, láska a velké uvědomění, že nemusím nikam spěchat. Od tohoto okamžiku jsem úplně přehodnotil spoustu věcí a víc se učím věcem dávat volný průběh a na nic netlačit…

A jaký den „D“ jste měli naposledy vy?

Pokud Tě můj příběh osobního rozvoje neodradil 😀 a třeba i inspiroval, tak se můžeš přidat k nám do skupiny, kde pracujeme na svých emocích. Pokud chceš na sobě pracovat ještě víc a nebojíš se mnou nechat vést, mám pro Tebe ještě online průvodce anebo osobní sezení

Pokud vás tento příběh zaujal, tak mi dejte vědět. Mám pár dalších na skladě. Bonuška z fotky je můj velký trenér osobního rozvoje a minule jsme společně telefon ztratili, to už byl ale jiný příběh… 🙂



Vstoupit do FB skupiny Cesta ke štěstí aneb jak ovládnout své emoce, můžeš zdarma zde
Online trénink EMOČNÍ MANUÁL můžete získat přímo zde
Sezení se mnou můžete objednávat přímo zde

Jsem kouč, terapeut a motivační řečník. Mojí obrovskou vášní jsou neurovědy, koučink, terapie a osobní růst celkově. Dokázal jsem od základů změnit svůj vlastní život a rád pomohu i vám..
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů