Proč ve vztazích zažíváme často to, co vůbec nechceme?

Vysledoval jsem a uvědomil si jednu zákonitost, která nám může v životě velmi „zatopit“ a znepříjemnit partnerský život.

Ve svých článcích často popisuji, jak funguje naše prožívání emocí a jaká je souvislost s minulostí.  Ve zkratce to shrnu i zde. V raném dětství (cca do 6ti let) náš mozek prakticky pouze sleduje okolí a nasává do sebe informace.

Všichni přicházíme na svět nastaveni na bezpodmínečnou lásku. Lásku však prakticky každý z nás dostával s ohledem na to, jak jsme se chovali a také s ohledem na to, v jakém rozpoložení byli naši nejbližší.

Mozek si tyto informace naprosto detailně a pečlivě zaznamenal v podvědomí a právě na základě těchto dat, budeme v budoucnu prožívat svoje emoční cítění.

Naše myšlenky a emoce spouští události, které se odehrávají venku, což znamená, že prožíváme naprosto stejné emoce, jako kdysi v dětství.

Náš budoucí vztah je tedy předurčen tím, co se odehrávalo v dětství, když jsme zažívali nejintenzivněji lásku a bezpečí !

Demonstruji vám na případu mé klientky, jak nepříjemné situace může tato zákonitost přinášet do našich životů…

Konkrétní případ klienta:

Přišla ke mně na sezení krásná mladá žena, která byla úplně psychicky vyčerpaná ze svých vztahů.  Řekla mi, že její život je plný neustálých rozchodů a scházení se. Cítila se jako prokletá a magnet na rozchody, které často iniciovala i sama, přestože je nenáviděla.

V momentě kdy jsme probírali její dětství a vztahy s rodiči, jsem pochopil způsob jejího prožívání emocí a proč se jí tento scénář odehrává v životě.

Ona mladá žena příliš lásky v dětství nedostávala. Otec je s matkou opustil a matka střídala partnery, protože nedokázala být sama.  Samozřejmě že i tato žena „nasála“ od matky strach ze samoty a měla závislostní potřebu, mít nutně v životě partnera, jako jakýsi „symbol“ bezpečí.

Alespoň nějakou lásku od mámy dostávala především, když máma získávala nového partnera, anebo když se rozcházela a potřebovala dceru, jako svoji útěchu. Zde nádherně vidíte, jak ji podvědomě mozek tlačil do těchto situací, protože ve výkladu mozku této ženy nejhodnotnější láska = období kolem rozchodu a v začátku nového vztahu.

Tento vzorec emočního prožívání u ní byl umocněn i tím, že její otec o ni projevoval také zájem pouze v těchto situacích..

Analyzoval jsem od té doby několik vztahů (včetně svých) a až mě mrazilo, jak tato zákonitost přesně funguje.

Jak ven z toho, pokud mě mozek táhne někam, kde nechci být?

Na rovinu řeknu, že cesta je to dlouhodobá a je nutná intenzivní práce se svými emocemi. Je třeba stát se pozorovatelem svých myšlenek a emocí, identifikovat ony neodolatelné touhy, kvůli kterým „ztrácíme hlavu“ a postupně zpracovávat tyto nalezené spouštěče.

K tomu už lze potom použít více možných technik a způsobů. Je však nezbytné opravdu silné rozhodnutí a odhodlání na sobě pracovat. Sám touhle „očistnou“ kůrou také procházím a je emočně náročná, nicméně zvládnutelná.

Pro ty z vás kdo na sobě chcete zapracovat, jsem právě otevřel členskou skupinu „Otevři se lásce, kde společně ve skupině pracujeme na svých blokacích, kvůli kterým jsme „zavřeni“ lásce podle svých vlastních představ.

Pro ještě intenzivnější práci na sobě, máte také možnost využít osobní sezení.

Přeji krásný den, s láskou Petr

Jsem kouč, terapeut a motivační řečník. Mojí obrovskou vášní jsou neurovědy, koučink, terapie a osobní růst celkově. Dokázal jsem od základů změnit svůj vlastní život a rád pomohu i vám..
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů