Občasné pocity osamocení a stesku po blízkém je přirozenost a není na tom nic špatného. Jsme společenským tvorem a být součástí komunity je nám příjemné a je to naše základní potřeba.
Pokud však pocity osamocení přerostou do dlouho dobých propadů nálady, úzkosti či strachu, kdy jediné východisko spatřujeme v přítomnosti jiné osoby, tak zde již se nejedná o přirozenost.
Tyto destruktivní emoce pocházejí z naší emocionální paměti a kdysi dávno v minulosti prožitých bolestivých zážitků. Nemusíme si je dokonce ani vědomě pamatovat, naše podvědomí je však v tomto „puntičkář“.
Popíši vám na konkrétních případech klientů nejčastější příčiny těchto pocitů, od kterých je možné se kdykoliv osvobodit.
Samota je velice prospěšná a každý ji ve svém životě potřebujeme. V tichu a o samotě se nejlépe dokážeme napojit sami na sebe a nalézt ty nejdůležitější životní odpovědi.
Pokud se cítím osamocen, je to tím, že mozek vyhodnocuje nebezpečí či „nepohodlí“ bez přítomnosti druhého člověka na základě předchozí zkušenosti.
V mém osobním případě vznikly drtivé závislosti na partnerkách díky bolestivé zkušenosti v dětství, kdy mě opustila máma. Můj mozek a tělo si dokonale vysledoval, že máma je vlastně pohoda a jistota.
V dětství jsem mámu vždy „zmanipuloval“ a dostal vše, po čem jsem toužil. S mým tátou to však bylo jiné. Tam jsem si musel vše doslova vydřít a zasloužit.
Takže na emocionální úrovni odchodem mámy odešla z mého života jistota, pohoda a také blízkost, jelikož ženy matky ji svým dětem dokáží předat daleko víc než muži.
Dalším klíčovým aspektem v prožívání samoty, se kterými jsem se na sezeních setkal, je sebeláska a sebehodnota.
To, jak sami sebe vnímáme, určuje, jak se sami se sebou budeme cítit. Většinou u klientů, kteří se považovali za neschopné, horší jak druzí, nezábavné a takové, kteří si nezaslouží lásku, jsou pro druhé břemeno, nikoho nezajímají… tak právě tito zažívali velmi silné pocity osamocení.
Zde je třeba opět pochopit naše emoce. Emoční mozek neustále vyhodnocuje a prognostikuje, co se stane, jak tomu předejít, jak situace řešit…což nám „diktuje“ formou myšlenek a s nimi spojených emocí.
Takže pokud sám sebe vnímám popsaným způsobem, bude jednoduše můj mozek prognostikovat následující:
s tím člověkem (sám se sebou) se budeš nudit, bude Ti koule na noze, je to nic, pro které nemá smysl nic udělat a zahazovat se s ním, pro takového člověka, se nemá smysl o nic snažit, takový člověk si zaslouží trest a opovržení…
Tímto způsobem podvědomě funguje mozek na základě předchozích prožitků, ze kterých právě vzniklo toto sebemínění. My se pak cítíme hrozně, jsme drceni bolestivými emocemi a hledáme venku, někoho, kdo nás zachrání a vysvobodí ze samoty.
Díky této iluzi, bolesti a strachu potom přehlížíme sebe a „zalepujeme“ tuto bolest přítomností klidně i lidí, kteří nás zraňují. Přes tyto „brýle“ neustále hledáme venku, zraňujeme se v nevhodných vztazích, přesvědčujeme se o své neschopnosti, až nakonec úplně rezignujeme.
STOP! Zastavte tuhle sebedestrukci. Řešení není venku, tak ho tam nehledejte. Nenechte se ovládnout svými emocemi.
Nejdříve je třeba vyřešit svoji bolest a původ emocí uvnitř a až teprve potom hledat venku. Pokud totiž najdeš svůj poklad uvnitř, pokud budeš milovat toho úžasného člověka – sebe, tak už navždy budeš v té nejlepší společnosti a nikdy se nebudeš cítit sám…
Tím, že shazuješ sám sebe a cítíš se nezajímavý, tuto energii vysíláš na druhé. Oni ti potom pouze tuto energii oplácí nezájmem. Jakmile zažehneš plamínek v sobě a začneš se zajímat o své nitro, v ten okamžik se tvoje energie začne měnit. Druzí ti pak tuto energii budou vracet tentokrát však ve formě zájmu a sdílení…
Přeji krásný den, s láskou Petr
Vstoupit do FB skupiny Cesta ke štěstí aneb jak ovládnout své emoce, můžeš zdarma zde
Online trénink EMOČNÍ MANUÁL můžete získat přímo zde
Sezení se mnou můžete objednávat přímo zde ZVÝHODNĚNÁ AKCE DO 31.1.2022 🔥